> Me & my thoughts

I look forward to a better tomorrow . . .

5. května 2013 v 11:04 | Hanny
Jedu s blogem pořád ve stejných kolejích, ale co už. Nejsou nápady na články a ani nemám nějak ze svého života o čem psát. Co byste řekli filmovým recenzím. Jsem celkem velkej fanda americkejch filmů, ale recenze dělá spousta blogů. Některé by to mohlo nudit a nebavit je to číst a v tom případě by mě to nebavilo psát. Tak co, chtěli byste tu recenze?

Zdá se mi to nebo je tohle pořád hnusný spíš tak podzimní počasí, ale sakra vždyť je květen!! V květnu plánuju zatím jen jednu akci a to až na konci 31.5. Jde o to, že to vlastně bude i taková oslava kámoščinejch narozenin které má 27.5. Asi ale matce neřeknu že jdu na akci, ale jen to že chci u tý kámošky přespat. Přijedu k ní půjdem slavit s partou do klubu a já u ní pak přespím ještě s nějakejma kámoškama. Doufám, že to klapne.


Do Votvíráku mi zbývá už jen 40 dní. Yeah! Budu tam už od pátku až do neděle, protože brácha bydlí v Milovicích, což je v tomhle ohledu super, tak tam jak loni strávím celý víkend. Nejvíc se zatím těším na Rybičky 48, Tomáše Kluse, UDG, Iné Kafé, Ektora & Dj Wiche, na kapelu Kryštof, Xindla X a tak. Bohužel v programu zatím nejsou a obávám se že už nebude Mandrage a Charlie Straight a oboje se mi loni fakt líbily, takže mě to dost jebe no. Já nejsem moc na český zpěváky a skupiny, ale Votvírák je jiná věc.

No tak se mějte a dejte mi vědět ohledně těch recenzí. Snad mi vyjdou všechny akce jak plánuju,..
Tak čaute Hanny

Začínám..

11. března 2013 v 14:15 | Hanny
se podržte..

...se CVIČENÍM

Doufám, že už si zavřela pusu ze šoku (:D), a můžeš číst dál, pokud ne tak ještě chvíli čti nadpis, ale neboj čteš správně, já začínám cvičit. Jak k tomu došlo, proč, jak?

Rozhodla jsem se včera celkem náhodou, ale už mám plán. Upřímně doufám, že my to nějakou dobu vydrží, tak snad jo. Budu mít čtyři typy cvičení, každý den jeden a bude se to střídat. Škoda, že není osm dnů v týdnu, protože by mi to skvěle vycházelo, bohužel se mi to každý týden bude měnit. A tohle jsou čtyři typy cvičení které budu využívat - v jeden den švihadlo, další den činky, další den rotoped a čtvrtý den posilování a cviky na břicho. Ano od minulého roku mám švihadlo a tak nějak se mi zbytečně povaluje ve skříni, rotoped máme na chodbě, ale v životě na něm nikdo dlouhodobě necvičil (pochybuju že máma s tátou vůbec někdy) ani nevím proč ho máme, činky budu mít lehčí co byli původně pro mámu (taky se jich ani nedotkla a cvičení jsem našla na internetu.


Doufám, že to budu časově stíhat a vážně bych si přála aby mi to vydrželo. Cviky na činky už jsem si našla videa a včera začala s nima. Nebylo to tak hrozné, začínám lehčími cviky a pomalu. A proč to vlastně dělám? Ne nepatřím k lidem co potřebují do léta zhubnout do plavek, to opravdu není můj problém. Chtěla bych si ale nějak vytvarovat figuru. Břicho, zadek, ruce, nohy. A rozhodla jsem se, že to zkusím. Tak mi držte palce. Pokud to půjde ( a nic neslibuju) za měsíc dám vědět jestli se něco zlepšilo (v což doufám!).

Ano sem šílenec a nikdo mi nevěří že to dám (ani já!), ale za zkoušku nic nedám. Hanny

Mít dvojče není výhra v loterii..

9. března 2013 v 13:35 | Hanny
Pokaždé když se třeba jen tady na blogu zmíním o tom že mám dvojče, tak alespon jeden člověk napiše: fakt, taky bych chtěla. A tímto článkem vás chci vyvést z toho rozšířeného omylu.

Mám dvojče. Nejsme si podobné protože jsme dvojvaječné, no ještě abysme byli stejné. ALe jako malé si nás stejně pletli (nechápu jak si nás někdo mohl splést). Každá jsme uplně jiná ale nejen v tom jak vypadáme. Lišíme se v názorech i povahu máme každá jinou.
Víte není tak uplně lehký mít dvojče. Když jedna něco chce musí to dostat i ta druhá, protože jinak je to nespravedlivé a nebo ani jedna. Všechno rodiče musí platit dvakrát. Kroužky, lyžáky, tábory, soustředění, nemluvě o oblečení, učebnicích do školy apod. Taky jí znám celej svůj život. Každej den se několikrát pohádáme, ale za hodinu spolu mluvíme zas normálně. Jako malé jsme se prali a rodiče z toho šílely. Ted už si jen zanadáváme. My nepatříme mezi ty dvojčata co jsou mezi sebou zároven kamarádky a říkají si tajemství. Fakt ne.


Když jsem sama odešla na víceletej gympl, protože ona se nedostala, bylo to poprvé co jsem byla někde "sama". Protože dřív jsme spolu musely být ve třídě, takže společné kamarádky byli jen další komplikace. Gympl a město kam jsem dojížděla do školy, proto byl můj svět bez mé sestry. Zní to divně, ale je to super, když někoho vídáte každej den ve třídě i doma, od ráda až do večera, omrzí vás to. Ale letos jsem po čtyřech letech se ségrou na stejné škole. Je teda v jiné třídě protože je v prváku a já v kvintě (víceletej). Ale moje školní město už není jen moje a klidně jí potkám v parku, ve škole na ní narážím a jezdí semnou autobusem. K tomu patří taky, že už zná moje přátelé, já znám část jejích spolužáků. Prostě už zase bych potřebovala někam vypadnout..
Ale jsou i světlé chvilky, ale nevím v jakém poměru k těm ostatním. Zkuste si to prostě představit. Každý den od ráda do večera, omrzí vás to, a zvlást v případě mé paličaté, zapomětlivé sestry. Hanny

Nemám ráda..

7. března 2013 v 17:07 | Hanny

Nemám ráda..

- vstávání- budík- pavouky- hmyz- pomluvy- injekce- zubaře- lháře- falešnost- přecpaný autobus- nudu- depky- dotěrnost- školu- učení- odpoledky- testy- zkoušení- zimu- povinou četbu- politiku- fyziku- malý děti- předsudky- když o mě někdo mluvi a přitom mě nezná osobně- nemocnice- války- nemoci- ztrátu- když se mi něco tají (když něco nevím)- thrilery- Kláru (jedna holka co nemužu vystát)- odmítnutí- reklamy- uklízení- domácí povinosti- ukoly- když nemam co dělat- když jsem navíc- svýho bratrance- město kde žiju- sms od operátorů apod- 'krámy'- svojí náladovost- dechovky- country- soutěže ve družstvech (na těláku)- některý učitele- obědy z jídelny- játra- koprovku- marcipán- ryby- historické dokumenty- vstávání do školy- biologii- špatné známky- bahno- chození po památkách- když něco neumím a ostatní ano- běžkaření- běh- zákazy- ..


Je toho asi zase víc, ale tohle mě napadá. Občas svojí matku (!). A často mi leze na nervy dvojče. Nu co. Snad se s tím dá žít.
Hanny

Co miluju..

6. března 2013 v 13:14 | Hanny

Miluju..

léto♥ kluky♥ přátele♥ slunce♥ smích♥ překvapení♥ cestování♥ new york♥ londýn♥ paříž♥ pláže♥ relax♥ bazén♥ opalování♥ lenošení♥ své sourozence♥ tátu♥ teplou sprchu♥ latte♥ kavárny♥ weheartit♥ byty♥ focení♥ velkoměsta♥ módu♥ nákupy♥ hudbu♥ párty♥ festivaly♥ vánoce♥ oslavy♥ návštěvy♥ smsky♥ blogaření♥ bláznivé lidi♥ notebooky♥ postel♥ kreslení♥ noc♥ 21.století♥ tancování♥ dělání bláznovin♥ vydařené dny♥ ježdění na kole♥ procházky♥ západy slunce♥ zábavu♥ opilost♥ půlnoc♥ volno♥ prázdniny♥ pohádky♥ filmy♥ komedie♥ seriály♥ zpěváky♥ hudební skupiny♥ celebrity♥ časopisy♥ internet♥ lavičky♥ parky♥ vodu♥ první sníh♥ střechy♥ pochvaly♥ psaní♥ sladké♥ zmrzlinu♥ pizzu♥ lakování nehtů♥ šátky♥ jablka♥ plyšáky♥ voňavky♥ svobodu♥ sny♥ štíhlost♥ flirt♥ vtipy♥ lásku♥ zamilovanost♥ zvířata♥ svýho psa♥ coca colu♥ nuttelu♥ pečení♥ citáty♥ nadhled♥ umění♥ déšť♥ boty na podpatku♥ dobrou náladu♥ swag♥ Ameriku♥ grafiku♥ videa♥ čokoládu♥ tetování♥ svalnaté kluky♥ podzimní listí♥ palačinky♥ pouť♥ atrakce♥ květiny♥ svíčky♥ polštáře♥ přítomnost♥ vpomínky♥ vafle se šlehačkou♥ spánek♥ hvězdy♥ balkóny♥ soboty♥ happyendy♥

....♥


Až dám zveřejnit tak si vzpomenu na dalších stopadesát věcí, ale tohle jsem vymyslela ted. Dejte mi vědět jestli by byl zájem i o článek - Nemám ráda.. Hanny

Jak vypadám..?

4. března 2013 v 16:51 | Hanny
Každá blogerka jsou dříve nebo později na svůj blog fotku. Já to nemám ráda. Občas když prostě dá nějaká blogerka ke které chodím dlouho a ona je anonymní a najednou zveřejní fotku tak já nevím, prostě mi to přijde takový blbý. Protože tak nějak ztratím možnost si vymýšlet jak vypadá. To nemá vyznít jak vyznívá, a ani to nemá být špatně myšleno. Jen jsem já nedám fotku, prostě si každej myslete o mě co chcete, já vám představu snad nezkazím..

Ale dnes jsem se rozhodla vám tak nějak popsat jak vypadám. Takže je mi šestnáct, v prosinci mi bude sedmnáct (to trochu předbýhám). Jsem bruneta, mám celkem dlouhé vlasy. Mám hnědé oči a měřím asi 172cm, jsem štíhlé podstavy. Když říkám štíhlé není to tak že si vymýšlím a vypadám bůhvíjak, vážím 54kg a geneticky jsem zatím hubená, až dospěju tak začnu přibírat jako každý. Mám brýle na dálku, ale nosím je jen doma, do školy vůbec. Se svým vzhledem jsem celkem spokojená co se postavy týče, s obličejem už toho moc nenadělám, jediný co mi vadí, že mám zatím malý prsa, ale s tím asi taky zatím moc nespravím.



Nechci tu nijak vypisovat vlastnosti abych si nevymýšlela, ale můžu o sobě říct s jistotou, že jsem náladová a často měním názor (blbý co?). Co bych teď vážně chtěla je kluk, mě by stačil i jen úlet na krátkou dobu, jen abych prostě měla ten pocit co máte když máte přítele..
To je o mě ve skromnosti asi vše, snad jste mě ted víc poznaly, vaše Hanny

My new me (2) - Targets

26. února 2013 v 13:57 | Hanny
-navazuje na článek - My new me (1) - About

Úkoly a cíle
a) - přežít lyžák - to bude asi taková zkouška pro mé nové já, věřte nebo ne lyžák pro mě bude horor, na pokoji se třema holkama s kterejma si totálně nemám co říct a navíc na ně všichni pohlížej jak na (nenapadá mě vhodné přirovnání) a jedna z nich je fakt psychopat, smůla že jsem kvůli počtu skončila na pokoji s nima. Bude to fakt těžký. A navíc neumim lyžovat.
b) - mít slušný vysvědčení - je to trochu dlouhodobější a pro mě to znamená, že na to uplně nevykašlu a nenechám si všechnu pozornost pro učení až na poslední chvíli, tím myslím týden před uzavíráním známek na druhé pololetí.
c) - víc se usmívat - když se člověk usmívá zlepší si náladu, mám to odzkoušené. Nadruhou stranu nechci být falešná, pro mě je to spíš pokus jak se mít fajn ve dnu bez nálady, není to přetvářka.
d) - bejt v klidu - člověk žije jen jednou a na tohle období ve svym životě mám jednou vzpomínat, takže nehrotit každou kravinu.
e) - nepodělat si to u jistých lidí - nemám ještě tušení co přesně souvisí s tímhle bodem, ale já na to přijdu


Je to prostě tak, že chci bejt víc v pohodě, nemám příliš hrotit názory ostatních lidí a já nevím, zkrátka a dobře si užívat života.
Body co by mi prospěly, ale znám se, takže vím, že k tomuhle mě dlouhodobě nové já nedonutí:
a) když přijde to jaro tak bych mohla začít víc chodit ven - se psem, bruslit, budu to muset udělat sama protože v rámci mého bydliště nemám přátelé (long story - shrnu do tří slov - já mám dvojče), ale myslím že by mi to prospělo.
b) asi nejmín splnitelnej bod - začít cvičit - přeberte si to, ale to my vydrží max. dva dny
c) dbát o sebe - klasický věci nepočítám, spíš že bych si mohla pravidelně lakovat nehty (většinou na to nemám čas, takže spíš příležitostně), nakoupit novou kosmetiku, apod.

To je asi vše, co bych si tak nějak předsevzala, jako že by mi mohlo pomoct k mému novému já. Ale jak už jsem řekla hlavní zkouška bude lyžák a taky mi jde spíš o (menší změnu) vlastností. Vždycky jsem si řikala, že se nenechám někým ovlivnit, že se kvuli někomu nezměním, ale tohle dělám pro sebe takže je to dobré.
Hanny

My new me (1) - About

25. února 2013 v 14:03 | Hanny
Víte v životě jsem ztratila už dost přátel. S některými jsem se prostě pohádala, někteří prostě přestaly být přáteli, jiní mě začli ignorovat (ten počet není až tak velký ikdyž to tak vyznívá), takže asi bude chyba ve mě. Neříkám to ve špatném smyslu, ale prostě si myslím, že bych měla něco změnit.
Stejně jako loni v zimě kdy jsem prožívala fakt těžké období (změna blogu na escape-from-real) chci něco změnit i ted. Nevím, čím to je prostě je to pro mě takové přechodové období, loni se mi povedlo být lepší, ale pak se zas stala spousta věcí a já se nejspíš vrátila k původnímu já. Podstatné je, že je (zas) čas na změnu.


Nechci jen přežívat, chci ŽÍT!

Nebude to změna vzhledu nebo že začnu poslouchat jinou hudbu, spíš je to změna z hlediska psychiky. Ráda bych se měla fajn. Znamená to asi, že bych měla přestat mít ty své chvilkové stavy (čas od času špatná nálada z ničeho nic). Měla bych se víc usmívat a nedělat si nic z ostatních. Možná bych se měla naučit být víc samostatná /samotářská/. Pořád ještě je tu pár lidí, které beru jako přátelé, ale stejně za tři roky změním školu (a nemůžu se dočkat!) a mezi tím se může zas stát řada věcí. Nemůžu prostě spoléhat na to, že se z ničeho nic objeví hejno kamarádek a budou mě chtít do party.

Článek bude mít pokračování My new me (2) - Targets napíšu ho co nejdřív a jak název napovídá bude to o tom co bych si dala za cíle. Není to tak, že si dávám je splnit, ale trochu se k nim přiblížit bude fajn, ale to až v příštím článku.
Bye /maybe finally happy/ Hanny :3

I have only one wish,..

13. února 2013 v 13:59 | Hanny

.., just be happy


Včera jsem měla zase jednou den blbec, opět hroznej den. Nestačilo, že mi dal dopsat test se kterým jsem nepočítala a vážně jsem netušila, takže budu mít búra, to že mi kámoš hodil ledovou sněhovou kouli do oka a bolela mě pak celá tvář celej den bych ještě taky zvládla, ale ty vztahy ve třídě, doma a všecko to je fakt Baaaaaaaaaaaaaad ._______.

Vždyt já toho nechci tak moc, mě by stačilo mít nějakou kamarádku, která mě nebude za zády pomlouvat a bude tu pro mě /stejně tak já pro ni/. Bez kluka jsem se obešla dlouho, takže na to už ani nemyslím, to by musel být fakt zázrak. Vážně by mi stačilo jen být šťastná a stačily by mi k tomu maličkosti.


Ale ne,.. takhle jen umírám z představy lyžáku, z toho jak to na pokoji přežiju s nejhoršíma holkama ze třídy, jak zvládnu ten tejden s nikým pomalu nepromluvit, jak zvládnu další čtyři roky na gymplu /pokud mě teda dřív nevyhoděj/. Proč je to sakra tak těžký? o.o

Hanny

Paris vs London

3. února 2013 v 11:24 | Hanny
Vždycky jsem se chtěla podívat do Paříže, vidět jí v noci, vidět Eifelovku, ale v poslední době se mi začíná pozdávat i Londýn a všeobecně Anglie. Jednou bych se do těch měst chtěla opravdu podívat. O Paříži sním celkem dlouho, rozhodně je to sen se tam jet podívat, Francie je celá nádherná.
Nadruhou stranu když loni pár mých spolužaček bylo v Londýně došlo mi jak užasná je Anglie. Hlavně bych se tam chtěla podívat abych si procvičila angličtinu, prý jsou dost trpělivý co se týče cizinců a snaží se porozumět tomu co se snažíte říct, a vůbec jsou prý angličani dost klidní. Jediné co by mi na Anglii dlouhodobě vadilo je počasí, protože já miluju sluníčko a tam většinu roku prší, ale nemám v úmyslu se tam stěhovat, takže to jen tak podotýkám.

Kam byste chtěli vy? Chtěli byste taky cestovat?


Kdybych měla tu možnost a myslím, že až tak dobře na tom nebudu, tak bych cestovala a ráda bych viděla New York, Tokyo, San Francisco, chtěla bych do Itálie a do Řecka, na nějaký super ostrov. Jsou to opravdu jen sny. Nejsem moc typ co když přijede někam na dovolenou chce jen chodit po památkách, jsem spíš ten lenoch co chce strávit dovolenou na pláži, ale kdybych navštivila nějaké z těchto měst bez toho bych prostě neodjela. Existují stovky fotek Eifelovky nebo London eye, ale tohle by byli moje fotky a to bych vážně musela mít..
Snít můžu, Hanny

Potřebuju seriál!

2. února 2013 v 13:28 | Hanny
Je to tak, dokoukala jsem sedmou a poslední sérii seriálu Gilmorova děvčata. Koukala jsem na to tuším od října od začátku a už jsem to zkoukla. Co ted budu dělat? Potřebuju novej seriál. Takhle jsem zkoukla jen Přátelé (10 sérií), O.C. (4 série) a ted Gilmorova děvčata. Zkoušela jsem i HIMYM ale prostě jsem to nějak nedokončila a nechci ani začínat od začátku, takže potřebuju novej seriál na kterej bych mohla průběžně koukat pár měsíců ve chvílích volna. Nějaké návrhy?


Stars hollow mi bude chybět (z Gilmorek). Ten seriál jsem měla ráda, ty hlášky a jak dokázaly Gilmorky mluvit o kravinách takovou dobu a vždy věděli zareagovat, prostě super no..

Jaký je váš nejoblíbenější seriál? Potřebuju se inspirovat, bylo by docela fajn kdyby se na něj dalo koukat online, třeba na zkouknito.cz ale i nějakej ke stažení by byl super. Tak co poradíte mi?

Hanny

I want laptop..

20. ledna 2013 v 10:28 | Hanny
Hrozně bych chtěla notebook, nebo netbook, vlastně mi nesejde na tom který z nich, ale v uvahu díky ceně by připadal spíš ten netbook. Momentálně mám 4500,- svých peněz a ještě u matky asi 600,- z čehož chci tu 500 na nějakou tu tašku a těch 600 si chci nechat na letní nákupy. Zase se mi ale nechci utratit 4000 (+ bych k tomu asi něco přidala, že jo..) utratit za netbook, ani nevím co by mi na to řekla máma.


Předevšim by mi položila otázku na co to potřebuju, proč ho chci? A na to přesně já nedovedu odpovědět. Ano ted si myslete jaká jsem blbka, ale já vážně nevím. Prostě ho chci, mám počítač, monitor z doby kamenný, ale funguje, ale chtěla bych přenosnej počítač. Mohla bych si přinést na postel, a prostě ho mít na studium i do budoucnosti. Přenosný počítač má spoustu výhod, a taky se mi děsně líbí ta klávesnice, ale to jsem odbočila. Mámě by tohle argumentování asi (určitě) nestačilo. Ale pokud si to nerozmyslim, což asi neudělám, tak si řeknu za rok na vánoce, s tím že si možná něco přispěju.
A kdybych o prázdninách vážně našla nějakou brigádu, a vydělala bych si nějaký peníze, tak by se o něm dalo uvažovat ještě dřív. A rozhodně bych chtěla bílej♥ Hanny.
 
 

Reklama